Tento článek se netýká pokročilých skoků, vypočítávání vzdáleností, ani parkuru stupně TT, ale je věnován jezdcům, kteří skákali prvně, nebo nikdy v životě.
Je jasné, že skákat nemůže jezdec začátečník, protože nekontroluje své ruce, ani sed a koně by rušil. Dejme tomu, že jste tedy pokročilý jezdec a chcete se naučit skákat. Tak tedy v první řadě si musíte pořídit pořádné ochranné vybavení, a tím jest přilba a skoková vesta, chránící páteř jezdce. V druhé řadě je, si zajistit hodného koně, který skáče přiměřeně bez velké rezervy.Jestliže najíždíte na překážku vysokou 50cm a koníček skočí 90cm, tak je tu pravděpodobnost, že spadnete. A koukali byste jak velká! No a pokud to koník haltuje (zapíchne to před překážkou), tak nejspíš přeskočíte překážku, ale bez koně.
Tak tedy jdeme na to. První překážky je dobré skákat z klusu, ale pohodlnější je skákání ze cvalu. Lépe se přizpůsobíte pohybu koně. Dejme tomu, že zvládáte pracovní sed, ruce máte v klidu, pata dole atd. Nejdřív si ale třmeny o 1 až 2 dírky zkraťte.
1.) Nájezd - Pobídnete koně do klusu, jedete lehký sed, ruce posunete více dopředu. Když jste asi tak 2 - 3m před překážkou, zasednete a jedete pracovní. Těsně před překážkou opět zaujmete pozici lehkého sedu, abyste ve fázi odrazu nezůstali za pohybem.
2.) Odskok - Kůň podsune záď, dopadne zadníma nohama a odrazí se. Předek se zvedá, kůň pokrčí přední nohy. Vy, se ve správnou chvíli předkloníte nad krk koně a zvednete pozadí ze sedla. Nezvedejte se dřív než se kůň odrazí, ohrozili byste pak jeho rovnováhu. Ovšem pozdní zvednutí se ze sedla ohrožuje rovnováhu taky a to tak, že by si kůň taky mohl dobře namlít. Takže vám nezbývá než to udělat správně. Podle výše odrazu se zvedáte ze sedla. Jestliže skáčete 100cm, určitě se zvednete víc, než když skáčete 50cm. Při malých skocích není nutné moc se zvedat, ani předklánět. Současně musíte posunout ruce dopředu, protože kůň v tuto chvíli natahuje krk a vy byste mu tahli za hubu. Nejlepší je ruce posunout vpřed po straně krku koně. Opovažte se držet se otěží abyste nespadli! Od toho máte kolena!!!
Takto by měl vypadat sed jezdce při malém skoku
Při skoku se jezdec musí dívat kupředu aby neměnil těžiště a nerušil tak koně
Při
takovémto skoku není nutné se koni pokládat až na krk. Tomu se říká
skok před koněm, jezdkyně se předčasně a moc zvedla ze sedla.
Tady naopak vidíte sed za pohybem. Kůň je rušen v hubě tahem otěží a sed jezkyně mu brání v snadném odrazu.
Tady
již kůň překonává překážku metr vysokou a jezdkyně zaujímá perfektní
lehký sed. Kůň si skok ztěžuje odlišným postavením končetin.
3.) Let - v tuto chvíli je kůň všema čtyřma nohama nad zemí, když skáče malou překážku, může se dotýkat země jednou zadní a jednou přední nohou. Vy máte ruce neustále natažené dopředu, ještě pořád jste v lehkém sedu a pozadím se nedotýkáte sedla, ale svíráte koleny ostřejší úhel než při odrazu. To znamená, že máte zadnici těsně nad sedlem. Trup není též tolik předkloněn jako při odrazu.
Při
překonávání malých překážek stačí udržovat trup jen lehce nad sedlem v
lehkém předklonu. Ruce jsou natažené aby necukaly v hubě koně. Holeň by
akorát mohla být o něco více vpředu.
Tady
je kůň ve stejné fázi letu jako na předchozím obrázku, ale skáče
metrovou překážku, takže je jeho pozice jiná. Jezdkyně je víc
předkloněná trupem aby se sladila s pohybem koně.
Při skoku vyšším, je ve fázi letu lepší, když jezdec nesedí, ale pozadí udržuje nad sedlem.
4.) Doskok - Toto je nejtěžší chvíle skoku. Kůň dopadne na přední nohy, záď je zvednutá, zvíře krčí zadní nohy. Vaše pozice se kapku změní. Ruce jsou natažené co to jde. Trup nezakláníte, jak se většina lidí domnívá, ale uzpůsobíte tak, abste nerušili koně. Nejspíš budete lehce předkloněni. Než kůň dopadne předníma nohama na zem, musíte stát ve třmenech a udržovat pozadí daleko od sedla. Pak zlehka a ne plnou vahou usednete do sedla a úhel kolen k sedlu se zvětší. Tzn., že nohy natáhnete. Pokud to zvládnete, bylo by lepší, kdyby jste při doskoku do sedla vůbec nedosedali. Je to lepší jak pro vás, tak i pro koně, který bude mít menší zátěž na sedle. Při doskoku se většině začátečníků stává, že jsou odmrštěni na koňský krk a je to tím, že se posadili do sedla již ve fázi letu či odskoku. Záď koně vás pak vymrštila ze sedla.
Malý
doskok není ani cítit, ruce jsou pořád natažené kupředu, váhu však
neneseme v sedle, ale ve třmenech. Trup je většinou v lehkém předklonu.
Pokud se neshodnete s pohybem koně při dosednutí, bude lepší, když zůstanete stát ve třmenech
Není
pravda, že se při vyšším doskoku musí jezdec zaklonit. Může být i v
předklonu, pokud mu to tak vyhovuje a neruší koně. Vlastně, když se
zakloníte, tak rušíte rovnováhu koně, protože vaše těžiště se bude
nacházet jinde než jeho a ještě je tu možnost, že kůň zadníma nohama o
překážku zavadí.
Důležité
je, aby jezdec,když kůň začne klesat, udržoval pozadí nad sedlem.
Zvedající se koňská záď by mohla jezdce odstřelit. Když jezdův zadek
bude od sedla vzdálen, nebude mít do čeho sedlo narazit
Při doskoku velké překážky zůstaňte stát ve třmenech tak, aby se sedlo
vašeho pozadí nedotklo. Sed na obrázku je ideální. V takovém případě
nevadí, když máte patu vytaženou nahoru, protože si můžete lépe při
doskoku stoupnout do třmenů. Při odrazu však mějte patu prošláplou
vždy. Povšimnot si lze toho, jak se jezdkyně drží koleny, což je při
vyšším skoku nezbytné pro udržení rovnováhy.
Jestliže máte při doskoku patu prošláplou, holeň se posune mírně
dopředu a následkem toho vaše pozadí putuje dozadu na zadní rozsochu. V
takovém případě budete buď vyhozeni na krk koně nebo ucítíte náraz
sedla vašeho pozadí, čímž narušíte skok a rovnováhu koně.
Tak, a tady vám předvedu sadu obrázků, jak by měl vypadat správný skok
Nejprve malá překážka 70cm:
Zde můžete vidět krásný lehký sed, jezdkyně jde náherně s pohybem koně
Výborná
pozice při doskoku, sed se nedotýká sedla, skok není ničem rušen.
Jediná chyba kterou lze vytknout je, že pohled jezdkyně by měl směřovat
vždy před sebe.
Větší překážka 120cm, tady se už pozice jezdkyně musí výrazně měnit:
A pro ještě lepší představu si dáme skok zepředu:
Zde můžete pozorovat profesionální jezdkyni ze stáje Opatrný a její výbornou techniku skoku při překonání oxeru.
Zde můžete pozorovat dokonalý sed při doskoku. Jezdkyně sedí přesně nad těžištěm koně, sedem koně neomezuje v překonání překážky zádí a hlavně si všimněte polohy holeně a paty. V takovéto poloze zajišťuje jezdkyni dokonalou rovnováhu a bezpečí.
Takhle to vypadá, když se jezdec nepředkloní a zůstane sedět v sedle. Je vyhozen ze sedla koňskou zádí, která ho odstřelila.
Jakékoli odmítnutí skoku se nazývá neposlušnost. Ta může být provedena dvěma způsoby: Kůň cválá na překážku a v poslední chvíli si to rozmyslí a vyhne jí, přesně jako na obrázku.
Kůň to haltne (zapíchne, zastaví). Nebezpečí tu hrozí několik. Za prvé může vletět až do překážky a poranit se, za druhé do překážky vletí jezdec. Pokaždé však nemusí následovat úraz, většinou jen malá odření.
Každý člověk má jiný styl a vy si časem také vytvoříte ten svůj, ketrý vám bude vyhovovat nejvíc. Ale určitě musíte dodržovat jistá pravidla. Na obrázku vidíte, že povolování otěží může být trojího typu. A to: buď rozevřete prsty a necháte otěž proklouznout nebo posunete ruku kupředu a kontak udržujete napnutou otěží, a nebo posunete kupředu ruku celou a otěž necháte prověšenou. Začátečníkům doporučuju tu třetí možnost, protože při té první jim většinou otěž vyletí z ruky a při té druhé škubají koni za udidlo. Dále pak vidíte skvělý sed při hodně vysokém skoku při odrazu a také vidíte jak se jezdec nemá zaklánět při skoku malém a v jaké pozici mají být ruce. Správné je znázornění jezdcova těla přerušovanými čárami.
Vhodné jsou skoky v terénu. Vetšinou nebývají příliš vysoké a je to příjemné zpestření vyjížďky.